Most Miloše Sýkory (hovorově Sýkorův most) je ocelový nýtovaný obloukový most se spodní mostovkou vedoucí přes řeku Ostravici, který spojuje moravskou a slezskou část Ostravy. Má ocelový příhradový oblouk o rozpětí 60 m a vzepětí 7 m, celková délka mostu je 92 m a šířka 16 m. Na mostě se nacházejí dva chodníky, každý široký tři metry.

Most vyrobily v roce 1913 Vítkovické železárny. Projektoval ho ing. Bleich s tehdejší představou o jeho velikosti a propustnosti: měly se na něm bez obtíží míjet dvě plně naložené fůry sena. V roce 1979 prošel most celkovou rekonstrukcí. Další rekonstrukce proběhla od května do srpna 2002. Zajímavostí je 15 m dlouhé předpolí. Jeho předchůdcem byl řetězový Říšský most (Reichsbrücke), postavený v letech 1847–1851, který se zřítil při přejezdu jízdního oddílu.

Své současné jméno most získal po Miloši Sýkorovi. Dne 30. dubna 1945 vjely tanky 1. československé samostatné tankové brigády do středu města a přes tento most chtěly pokračovat do Michálkovic a Hladnova. Nacisté ovšem most podminovali, aby zabránili Rudé armádě v postupu. Podle jedné z verzí, prosazované především poválečnou komunistickou vládou, zachránil most tehdy čtyřiadvacetiletý soustružník Miloš Sýkora. Sýkora, člen komunistické mládeže, a jeho přítel Olšák se dobrovolně přihlásili, že přestřihnou dráty vedoucí k náložím. To se jim také podařilo a most byl zachráněn, avšak Sýkora byl při ústupu zastřelen. Tuto po dlouhá léta oficiální verzi záchrany mostu připomíná kromě jména mostu také pomník na slezské straně řeky, jehož autorem je Konrád Babraj. Podle předsedy heraldické komise ostravského magistrátu Petra Kalety je však nejisté, jak vlastně k záchraně mostu došlo. Také podle kronikáře města Martina Juřici jsou okolnosti záchrany mostu a podíl Miloše Sýkory na jeho záchraně nejasné.